CBD při úzkosti

Cannabidiol (CBD) zeigt in zahlreichen Humanstudien ein vielversprechendes Potenzial zur Reduktion von Angstzuständen, insbesondere bei sozialer Angststörung (SAD) und akuten Belastungssituationen. Randomisierte kontrollierte Studien belegen, dass Einzeldosen zwischen 300 und 600 mg signifikant angstlösende Effekte erzeugen können. Die anxiolytische Wirkung basiert auf mehreren neurobiologischen Mechanismen: CBD moduliert das limbische System (u. a. Amygdala), aktiviert indirekt 5-HT1A-Rezeptoren und erhöht die Spiegel des körpereigenen Endocannabinoids Anandamid. Diese Prozesse stabilisieren emotionale Reizverarbeitung und senken die Stressreaktion. Während die Wirkung bei situativen Ängsten rasch einsetzt, entfaltet sich der Effekt bei chronischen Angststörungen über kontinuierliche Einnahme hinweg. Die Sicherheit von CBD wurde in Studien mit SAD belegt, wohingegen bei Panikstörung oder Zwangsstörung noch keine ausreichenden Humandaten vorliegen. Trotz positiver Fallberichte ist der Einsatz off-label, da CBD (Stand 2025) nicht für die Indikation Angst zugelassen ist. Bei therapeutischer Anwendung ist eine ärztliche Begleitung angeraten, besonders bei gleichzeitiger Einnahme von Psychopharmaka.
Philip Schmiedhofer, MSc

Autor

Philip Schmiedhofer, MSc

Inhaltsverzeichnis

Může CBD účinně zmírnit úzkostné stavy?

Ano, kanabidiol (CBD) může za určitých podmínek prokazatelně zmírnit akutní úzkostné stavy – zejména při sociální úzkostné poruše (SAD) nebo při strachu z výkonu při zkouškách.

Jaké druhy úzkostných poruch lze léčit pomocí CBD?

Současné výsledky studií naznačují, že kanabidiol (CBD) může zejména při akutních, situacích vyvolaných a společenských úzkostech působit protiúzkostně.

Jak působí CBD na centrální nervový systém při úzkosti?

Kanabidiol (CBD) působí v centrální nervové soustavě nikoli přes klasické receptory proti úzkosti jako benzodiazepiny, ale přes složitou síť neurobiologických cílových struktur.

Kdy a jak by se mělo CBD užívat proti úzkosti?

Užívání kanabidiolu (CBD) proti úzkosti by mělo být cílené podle druhu, závažnosti a délky trvání příznaků.

Které studie potvrzují účinek CBD při úzkosti?

Systematická analýza 13 kvalitních studií ukazuje, že kanabidiol (CBD) má slibný protistresový účinek, zejména při sociální úzkostné poruše (SAD), posttraumatické stresové poruše (PTSP) a obecných příznacích úzkosti.

Je CBD bezpečné při sociální fobii nebo panických záchvatech?

Ano, kanabidiol (CBD) je považován za bezpečný a dobře snášený při sociální fobii, pokud je užíván v kontrolovaných dávkách.

Jak dlouho trvá, než CBD začne působit při úzkostných stavech?

Účinek kanabidiolu (CBD) při úzkostných stavech nastupuje různě rychle v závislosti na způsobu podání, dávce a individuálním průběhu látkové přeměny v těle.

Které produkty s CBD jsou vhodné speciálně na úzkost?

Pro podporu při stavech úzkosti jsou zvláště vhodné produkty s obsahem CBD s celkovým účinkem, které umožňují dostatečnou vstřebatelnost a opakovatelnou dávkování.

Existují nějaké vzájemné účinky s jinými léky proti úzkosti?

a – Kanabidiol (CBD) může farmakokineticky a farmakodynamicky interagovat s různými léky proti úzkosti, zejména prostřednictvím ovlivnění enzymového systému cytochromu P450 (CYP450).

Co uživatelé říkají o svých zkušenostech s CBD při úzkosti?

Zkušenosti uživatelů s CBD při úzkostných poruchách jsou převážně kladné, avšak také rozmanité a nelze je srovnávat s náhodně řízenými studiemi.

Může CBD účinně zmírnit úzkostné stavy?

Ano, kanabidiol (CBD) může za určitých podmínek prokazatelně snižovat akutní stavy úzkosti – zejména při sociální úzkostné poruše (SAD) nebo výkonové strachu zkoušek. V několika placebem kontrolovaných studiích na lidech bylo prokázáno, že jednorázové dávky 300 až 600 mg orálního CBD mohou vyvolat významné anxiolytické účinky.

Tento účinek je primárně zprostředkován:

  • modulace limbického systému (např. amygdala, hippocampus),
  • nepřímá aktivace 5-HT1A receptorů (serotonergní systém),
  • a zesílení anandamidu, tělu vlastního endokanabinoidu, který působí uklidňujícím způsobem.

Důležité: Účinek závisí na dávce, vykazuje U-tvarovou závislost a při velmi nízkých dávkách (<100 mg) se spolehlivě neprojevuje.

CBD a úzkost

Jaké druhy úzkostných poruch lze léčit pomocí CBD?

Současný stav výzkumu naznačuje, že kanabidiol (CBD) může zejména při akutních, situačních a sociálních úzkostech vykazovat anxiolytické účinky. Důkazy o účinnosti se však liší podle typu úzkosti:

Úzkostná porucha

Stav výzkumu / důkazy

Poznámka

Sociální úzkostná porucha (SAD)

Několik RCT ukazuje významné snížení úzkosti při 300–600 mg CBD

Zvláště dobře prozkoumáno (Bergamaschi et al., Zuardi et al., Linares et al.)

Strach zkoušek / výkonu

Účinnost ve stresových modelech s veřejným mluvením

Akutní jednorázová dávka anxiolytická

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

⚠️ Data omezená, zejména z kazuistik a malých studií

Další RCT jsou nutné

Posttraumatická stresová porucha (PTBS)

⚠️ Nadějné

Částečně pozitivní účinky na spánek a flashbacky

Panická porucha

Žádné ověřené RCT, pouze experimentální modely na zvířatech

Chybí studie na lidech

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)

Nedostatečně prozkoumáno, žádná spolehlivá studie na lidech

Teoretický potenciál, ale nevyhodnoceno

CBD vykazuje nejlépe podložený účinek při sociální úzkosti a akutním stresu. U chronických úzkostných poruch jako GAD nebo PTBS existují náznaky účinnosti, ale zatím neexistují plošně spolehlivé důkazy. Pro panickou poruchu nebo obsedantně-kompulzivní poruchu chybí spolehlivé studie na lidech zcela.

Jak působí CBD na centrální nervový systém při úzkosti?

Kanabidiol (CBD) nepůsobí v centrálním nervovém systému přes klasické anxiolytické receptory jako benzodiazepiny, ale přes komplexní síť neurobiologických cílových struktur, včetně serotoninergního systému, endokanabinoidního systému (ECS) a relevantních neurotransmiterových receptorů zapojených do reakcí na úzkost a stres.

Cílová struktura / receptor

Účinek CBD

Relevance pro modulaci úzkosti

5-HT1A receptory

Částečný agonismus → zesílený serotonergní přenos signálu

Hlavní mechanismus anxiolytických účinků (podobně jako buspiron)

Enzym FAAH

Inhibice → zvýšení anandamidu (endokanabinoidu)

Nepřímá modulace CB1/CB2 → uklidňující, anxiolytická

TRPV1 receptory

Aktivace při nízké dávce, desenzibilizace při opakovaném podání

Vliv na zpracování stresu a bolesti

GPR55 receptory

Antagonismus → snížená excitabilita v sítích strachu

Účast na emočním zpracování podnětů

Amygdala & Hippokampus

Regionální modulace aktivity v limbickém systému

Amygdala = centrum strachu → snížená reaktivita na stresové podněty

GABAA receptor Pozitivní alosterická modulace různých GABAA receptorů (zejména extrasynaptických) Vliv na tonickou excitabilitu GABAergních synapsí

CBD Úzkost Stres

CBD nepůsobí v centrálním nervovém systému sedativně, ale regulačně. Stabilizuje emoční rovnováhu modulací serotoninu, anandamidu a neuronálních okruhů zpracování strachu. Tyto mechanismy se výrazně liší od klasických anxiolytik jako jsou benzodiazepiny.

  • Zvýšení hladiny serotoninu přes 5-HT1A → anxiolytický účinek
  • Posílení anandamidu inhibicí FAAH → stabilizace ECS
  • Desenzibilizace TRPV1 → snížení neuronální přehnané excitace
  • Snížení aktivity amygdaly → menší reakce na sociální hrozbu

Kdy a jak by se mělo CBD užívat proti úzkosti?

Užívání kanabidiolu (CBD) proti úzkosti by mělo být cílené podle typu, závažnosti a délky trvání příznaků. Klinicky se rozlišuje:

  • akutní, situační úzkost (např. strach z testu, strach z projevu)
  • chronické úzkostné poruchy (např. generalizovaná úzkost, sociální fobie, PTSD)

Dávka a čas podání jsou rozhodující pro účinnost. Účinek nastupuje různě rychle v závislosti na formě podání a individuální rychlosti metabolismu.

Situace použití

Dávkování

Čas / frekvence

Odůvodnění

Akutní úzkost (např. přednáška, schůzka)

300–600 mg jednorázově

1 hodinu před událostí (perorálně)

V studiích účinné při situační úzkosti (např. Bergamaschi 2011)

Chronická úzkostná porucha

150–600 mg denně

1–2× denně, pravidelně

Účinek stabilizující po několik dní

Doprovodně při poruchách spánku

25–75 mg večer

30–60 min před spaním

Snížení úzkosti díky zlepšené struktuře spánku

Které studie potvrzují účinek CBD při úzkosti?

Systematická analýza kvalitních studií ukazuje, že kanabidiol (CBD) má slibný anxiolytický potenciál, zejména u sociální úzkostné poruchy (SAD), posttraumatické stresové poruchy (PTBS) a obecných úzkostných symptomů. Ve většině studií byly podávány jednorázové dávky mezi 300 a 600 mg CBD perorálně, méně často i delší dobu (až 6 měsíců). Byly zaznamenány významné snížení úzkosti, kognitivních poruch a vegetativních stresových reakcí ve srovnání s placebem.

Několik randomizovaných, kontrolovaných studií (RCT) – např. od Zuardi et al. (1993), Bergamaschi et al. (2011) a Bolsoni Zuardi et al. (2022) – prokázalo akutní účinek CBD při sociální fobii a traumou indukované úzkosti. Funkční zobrazovací studie (např. Crippa et al.) dále potvrdily neurobiologické efekty v limbickém systému, zejména v amygdale a prefrontálním kortexu.

Dlouhodobá data pocházejí převážně z kazuistik a otevřených observačních protokolů. CBD bylo podáváno v dávkách mezi 100 a 800 mg/den s pozitivními účinky na sociální úzkosti, depresivní symptomy, poruchy spánku a zneužívání návykových látek (Berger et al., Laczkovics et al.).

Základní mechanismy účinku zahrnují částečnou agonizaci 5-HT1A receptorů, inhibici zpětného vychytávání anandamidu blokádou FAAH a modulaci limbických okruhů, což vede ke snížení stresu a zlepšení zpracování podnětů.

Klinický význam: CBD není v současnosti schválený lék k léčbě úzkostných poruch. Přesto dostupná data naznačují, že může být užitečné jako doplňková terapie pod lékařským dohledem u vybraných pacientů s terapií rezistentní nebo subklinickou úzkostí. Bezpečné užívání vyžaduje zejména při současném užívání benzodiazepinů nebo antidepresiv lékařskou kontrolu, protože CBD inhibuje různé enzymy CYP450 a může tak ovlivnit hladiny jiných léků.

Závěr: Klinické studie o CBD při úzkosti jsou slibné, zejména u SAD a PTBS. Jsou však potřeba další rozsáhlé, placebem kontrolované dlouhodobé studie, aby bylo možné určit dávkovací vztahy, dlouhodobou bezpečnost a konkrétní terapeutická doporučení.

Autor(i) / Rok

Název / Téma

Prohlášení

Zuardi et al. (1993)

CBD vs. Ipsapiron při experimentální úzkosti

CBD (300 mg) významně snižuje úzkostnou reakci při testu simulovaného mluvení.

Bergamaschi et al. (2011)

CBD u sociální úzkosti (SPST test)

CBD (600 mg) snižuje úzkost, kognitivní poruchy a potíže u pacientů se sociální úzkostí.

Crippa et al. (2011)

CBD: fMRT u sociální úzkosti

CBD mění prokrvení limbických a prefrontálních mozkových oblastí u pacientů se SAD.

Laczkovics et al. (2020)

Kazuistika: dospívající se sociální fobií, depresí a zneužíváním návykových látek

CBD (100–600 mg) po dobu 8 týdnů výrazně zlepšilo sociální úzkost, depresi a behaviorální symptomy.

Klier et al. (2020)

CBD při strachu z jehel a sociální úzkosti (jednotlivý případ)

CBD významně snížilo strach z lékařských zákroků a sociální fobii, avšak bez úplné remise.

van Boxel et al. (2023)

Neurobiologické účinky CBD u rizika psychózy

CBD ovlivňuje funkční mozkové sítě (Default Mode Network) a může modulovat stresově asociované úzkostné procesy.

Berger et al. (2020)

Kazuistika: mladý dospělý se sociální úzkostí, depresí a psychózou

CBD (200–800 mg/den) po dobu 6 měsíců vedlo k výraznému snížení úzkosti, deprese a psychotických symptomů.

Bolsoni et al. (2022)

RCT o CBD u PTSD s připomínáním traumatu

CBD (300 mg jednorázová dávka) významně snížilo úzkost a stres u pacientů s ne-sexuálním traumatem.

Mandolini et al. (2018)

Přehled o anxiolytickém účinku CBD

Akutní anxiolytické účinky v lidských a zvířecích modelech, zejména přes účinek na 5-HT1A a prokrvení amygdaly.

McGuire et al. (2018)

CBD jako doplněk u schizofrenie (RCT)

CBD (1000 mg/den) významně snížil pozitivní symptomy a zlepšil celkové klinické hodnocení.

Je CBD bezpečné při sociální fobii nebo panických záchvatech?

Ano, kanabidiol (CBD) je považován za bezpečný a dobře snášený při sociální fobii, pokud je používán v kontrolovaných dávkách. Bezpečnost při panických atakách však není vědecky dostatečně podložena, protože dosud neexistují randomizované studie na lidech – pouze zvířecí experimentální data a teoretické závěry. CBD je považován za bezpečný a dobře snášený při sociální úzkostné poruše (SAD) v dávkách do 600 mg/den. Pro panické poruchy nejsou k dispozici validní studie na lidech. Terapeutické použití u úzkostných poruch je v současnosti off-label a mělo by probíhat pouze pod lékařským dohledem.

CBD Úzkost Panika

Poznámka: Použití CBD proti úzkosti je v zásadě off-label, protože žádný CBD produkt nemá lékopisné schválení pro úzkostné poruchy – ani jako monoterapie, ani v kombinaci (ani Epidiolex®, který je schválen pouze pro epilepsii).

Jak dlouho trvá, než CBD začne působit při úzkostných stavech?

Účinek kanabidiolu (CBD) při úzkostných stavech nastupuje různě rychle v závislosti na formě podání, dávce a individuální farmakokinetice. Při akutních úzkostech, například situačním strachu z mluvení, studie ukazují účinnost během 30 až 90 minut – zejména po sublingválním nebo orálním podání jednotlivých dávek mezi 300 a 600 mg. V placebem kontrolované studii Bergamaschi et al. (2011) byla pozorována významná redukce sociální úzkosti již hodinu po užití 600 mg CBD. Také Linares et al. (2019) prokázali v podobném experimentálním designu anxiolytický účinek s optimálním efektem asi hodinu po 300 mg CBD. U chronických úzkostných poruch, jako je generalizovaná úzkostná porucha (GAD), však účinek nastupuje opožděně a projevuje se po kontinuálním užívání během několika dnů až týdnů. Shannon et al. (2019) zaznamenali při denním užívání 25–175 mg CBD snížení úzkostných symptomů u 79 % účastníků, přičemž první zlepšení nastala od třetího dne. Biologická dostupnost se výrazně liší podle formy aplikace: sublingvální kapky působí většinou během 15–45 minut, orální kapsle po 45–120 minutách, inhalační formy dokonce již během několika minut – ty však nejsou medicínsky tolik etablované. Rektální čípky poskytují rychlé a rovnoměrné vstřebávání při žaludečních potížích. Farmakokineticky je poločas CBD při orálním podání mezi 18 a 32 hodinami, maximální koncentrace v plazmě (Tmax) je dosažena přibližně za 1–2 hodiny. Shrnutí: Při akutní úzkosti může CBD působit do hodiny, u chronických stavů je nutné pravidelné, více denní užívání pro dosažení stabilních anxiolytických efektů. Volba formy podání a individuálně přizpůsobená dávka jsou rozhodující pro terapeutickou účinnost.

Které produkty s CBD jsou vhodné speciálně na úzkost?

Pro podporu při úzkostných stavech jsou vhodné zejména CBD produkty se systémovým účinkem, které umožňují dostatečnou biologickou dostupnost a reprodukovatelné dávkování. V klinických studiích a pozorováních se nejlépe osvědčily sublinguální oleje a kapsle. Rozhodující není jen forma produktu, ale také koncentrace CBD, čistota, obsah THC a galenická kvalita. Při akutní úzkosti je vhodný rychlý nástup účinku, při chronické úzkosti rovnoměrné, stabilní uvolňování.

Forma produktu

Vhodnost při úzkosti

Výhody

Nevýhody / upozornění

CBD olej pod jazyk

Velmi dobré

Rychlý nástup účinku (15–45 min), flexibilní dávkování

Chuť, možná chyba v dávkování

CBD kapsle

Dobře

Rovnoměrné uvolňování, diskrétní, neutrální chuť

Zpožděný nástup účinku (45–120 min)

CBD vape

Pouze ve výjimečných případech

Velmi rychlý efekt (1–5 min)

Není lékařsky doporučeno, potenciální poškození plic

CBD čípky

Alternativa při problémech s GIT

Dobrá biologická dostupnost, rychlý nástup účinku při žaludečních potížích

Omezený výběr produktů, aplikace vyžadující zvykání

CBD izolát vs. plnospektrální

Obojí možné

Plnospektrální případně se synergickými terpeny/THC (entourage efekt)

Izolát preferován při citlivosti na THC nebo riziku drogového testu

CBD lék na úzkost

Existují nějaké vzájemné účinky s jinými léky proti úzkosti?

Ano – Kanabidiol (CBD) může farmakokineticky a farmakodynamicky interagovat s různými anxiolytiky, zejména ovlivněním enzymového systému cytochromu P450 (CYP450). To se týká mnoha psychofarmak, zejména benzodiazepinů, SSRI, SNRI a tricyklických antidepresiv. Interakce mohou vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám, zesílení účinku nebo změněnému profilu nežádoucích účinků. Klinicky relevantní je to především při vysokých dávkách CBD (>100 mg/den) nebo současném užívání více centrálně působících látek.

Skupina léků

Typické účinné látky

Interakce s CBD

Benzodiazepiny

Diazepam, Lorazepam, Alprazolam

Možné zvýšení sedace (inhibice CYP3A4)

SSRI (antidepresiva)

Citalopram, Sertralin, Escitalopram

Možné zvýšení hladin (inhibice CYP2C19 CBD)

SNRI

Venlafaxin, Duloxetin

Potenciální zvýšení biologické dostupnosti

TZA (tricyklická antidepresiva)

Amitriptylin, Imipramin

Změněný metabolismus, riziko anticholinergních účinků

Buspiron (anxiolytikum)

Buspiron

Interakce přes 5-HT1A, možná zvýšená účinnost

Antipsychotika (atypická)

Risperidon, Quetiapin

Možné změny v metabolismu přes CYP3A4/CYP2D6

Co uživatelé říkají o svých zkušenostech s CBD při úzkosti?

Zkušenosti uživatelů s CBD při úzkostných poruchách jsou převážně pozitivní, avšak také nejednotné a nelze je srovnávat s randomizovanými studiemi. V online dotaznících, kazuistikách a pozorováních aplikace mnoho postižených popisuje znatelné snížení úzkostných stavů, zejména u sociální fobie, generalizované úzkosti a symptomů vyvolaných stresem. Často uživatelé také uvádějí lepší kvalitu spánku, vnitřní klid, menší podrážděnost a méně panických pocitů. Současně existují i zpětné vazby o neúčinnosti při nízké dávce, zvýšené únavě nebo nedostatečné účinnosti u těžkých úzkostných poruch.

Zdroje

Zuardi, A. W., Cosme, R. A., Graeff, F. G., & Guimarães, F. S. (1993). Účinky ipsapironu a kanabidiolu na experimentální lidskou úzkost. Časopis psychofarmakologie (Oxford, England), 7(1 Suppl), 82–88. https://doi.org/10.1177/026988119300700112

Bergamaschi, M. M., Queiroz, R. H., Chagas, M. H., de Oliveira, D. C., De Martinis, B. S., Kapczinski, F., Quevedo, J., Roesler, R., Schröder, N., Nardi, A. E., Martín-Santos, R., Hallak, J. E., Zuardi, A. W., & Crippa, J. A. (2011). Kanabidiol snižuje úzkost vyvolanou simulovaným veřejným vystoupením u pacientů se sociální fobií bez předchozí léčby. Neuropsychopharmacology : oficiální publikace American College of Neuropsychopharmacology, 36(6), 1219–1226. https://doi.org/10.1038/npp.2011.6

Crippa, J. A., Derenusson, G. N., Ferrari, T. B., Wichert-Ana, L., Duran, F. L., Martin-Santos, R., Simões, M. V., Bhattacharyya, S., Fusar-Poli, P., Atakan, Z., Santos Filho, A., Freitas-Ferrari, M. C., McGuire, P. K., Zuardi, A. W., Busatto, G. F., & Hallak, J. E. (2011). Neurální základ anxiolytických účinků kanabidiolu (CBD) u generalizované sociální úzkostné poruchy: předběžná zpráva. Časopis psychofarmakologie (Oxford, England), 25(1), 121–130. https://doi.org/10.1177/0269881110379283

O'Sullivan, S. E., Stevenson, C. W., & Laviolette, S. R. (2021). Mohl by být kanabidiol léčbou úzkostných poruch souvisejících s onemocněním COVID-19? Výzkum konopí a kanabinoidů, 6(1), 7–18. https://doi.org/10.1089/can.2020.0102

van Boxel, R., Gangadin, S. S., Janssen, H., van der Steur, S., van der Vinne, L. J. C., Dortants, L., Pelgrim, T. A. D., Draisma, L. W. R., Tuura, R., van der Meer, P., Batalla, A., & Bossong, M. G. (2023). Dopad léčby kanabidiolem na funkční konektivitu v klidovém stavu, hladiny prefrontálních metabolitů a zpracování odměny u pacientů s nedávným nástupem psychotické poruchy. Časopis psychiatrického výzkumu, 163, 93–101. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2023.05.019

Berger, M., Li, E., Rice, S., Davey, C. G., Ratheesh, A., Adams, S., Jackson, H., Hetrick, S., Parker, A., Spelman, T., Kevin, R., McGregor, I. S., McGorry, P., & Amminger, G. P. (2022). Kanabidiol pro léčbu rezistentních úzkostných poruch u mladých lidí: otevřená studie. Časopis klinické psychiatrie, 83(5), 21m14130. https://doi.org/10.4088/JCP.21m14130

Bolsoni, L. M., Crippa, J. A. S., Hallak, J. E. C., Guimarães, F. S., & Zuardi, A. W. (2022). Účinky kanabidiolu na symptomy vyvolané vzpomínkou na traumatické události u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou. Psychopharmacology, 239(5), 1499–1507. https://doi.org/10.1007/s00213-021-06043-y

Mandolini, G. M., Lazzaretti, M., Pigoni, A., Oldani, L., Delvecchio, G., & Brambilla, P. (2018). Farmakologické vlastnosti kanabidiolu v léčbě psychiatrických poruch: kritický přehled. Epidemiology and psychiatric sciences, 27(4), 327–335. https://doi.org/10.1017/S2045796018000239

McGuire, P., Robson, P., Cubala, W. J., Vasile, D., Morrison, P. D., Barron, R., Taylor, A., & Wright, S. (2018). Kanabidiol (CBD) jako doplňková terapie u schizofrenie: multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie. The American journal of psychiatry, 175(3), 225–231. https://doi.org/10.1176/appi.ajp.2017.17030325

Gaston, T.E., Bebin, E.M., Cutter, G.R., Liu, Y., Szaflarski, J.P. and the UAB CBD Program (2017), Interakce mezi kanabidiolem a běžně používanými antiepileptiky. Epilepsia, 58: 1586-1592. https://doi.org/10.1111/epi.13852

Iffland, K., & Grotenhermen, F. (2017). Aktualizace bezpečnosti a vedlejších účinků kanabidiolu: Přehled klinických dat a relevantních studií na zvířatech. Výzkum konopí a kanabinoidů, 2(1), 139–154. https://doi.org/10.1089/can.2016.0034

Blessing, E. M., Steenkamp, M. M., Manzanares, J., & Marmar, C. R. (2015). Kanabidiol jako potenciální léčba úzkostných poruch. Neurotherapeutics : the journal of the American Society for Experimental NeuroTherapeutics, 12(4), 825–836. https://doi.org/10.1007/s13311-015-0387-1

Campos, A. C., Moreira, F. A., Gomes, F. V., Del Bel, E. A., & Guimarães, F. S. (2012). Více mechanismů zapojených do širokospektrálního terapeutického potenciálu kanabidiolu u psychiatrických poruch. Philosophical transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological sciences, 367(1607), 3364–3378. https://doi.org/10.1098/rstb.2011.0389

Zanelati, T. V., Biojone, C., Moreira, F. A., Guimarães, F. S., & Joca, S. R. (2010). Antidepresivní účinky kanabidiolu u myší: možná účast 5-HT1A receptorů. British journal of pharmacology, 159(1), 122–128. https://doi.org/10.1111/j.1476-5381.2009.00521.x

Shannon, S., Lewis, N., Lee, H., & Hughes, S. (2019). Kanabidiol při úzkosti a spánku: rozsáhlá případová série. The Permanente journal, 23, 18–041. https://doi.org/10.7812/TPP/18-041

Linares, I. M., Zuardi, A. W., Pereira, L. C., Queiroz, R. H., Mechoulam, R., Guimarães, F. S., & Crippa, J. A. (2019). Kanabidiol vykazuje inverzní U-tvarovanou dávkovou odpověď v simulovaném testu veřejného vystoupení. Revista brasileira de psiquiatria (Sao Paulo, Brazil : 1999), 41(1), 9–14. https://doi.org/10.1590/1516-4446-2017-0015

Elms, L., Shannon, S., Hughes, S., & Lewis, N. (2019). Kanabidiol v léčbě posttraumatické stresové poruchy: případová série. Journal of alternative and complementary medicine (New York, N.Y.), 25(4), 392–397. https://doi.org/10.1089/acm.2018.0437

Schmiedhofer, P., Vogel, F. D., Koniuszewski, F., & Ernst, M. (2022). Cys-loop receptory na kanabinoidech: Vše vysoké? Frontiers ve fyziologii, 13, 1044575. https://doi.org/10.3389/fphys.2022.1044575

Quellenverzeichnis anzeigen

Philip Schmiedhofer, MSc

Philip Schmiedhofer, MSc

Philip je jednatelem a spoluzakladatelem společnosti cannhelp GmbH. S vysokoškolským vzděláním v oboru lékařské techniky a molekulární biologie, specializací na neurovědy a zaměřením na kanabinoidy, je považován za uznávaného odborníka na použití kanabinoidů v lékařství. Jako poradce pro zdravotnické prostředky vede také prodej cannmedic a poskytuje specializované poradenství pro lékařské odborníky. Jeho odbornost zahrnuje vývoj a prodej produktů založených na kanabinoidech. V oblasti výzkumu se podílí na významném základním výzkumu v Centru pro výzkum mozku Lékařské univerzity ve Vídni. Jako spoluzakladatel a současný jednatel společnosti cannmedic GmbH, průkopníka v obchodování s lékařskými výrobky s CBD, má dlouholeté podnikatelské zkušenosti. Kromě toho udržuje rozsáhlou síť kontaktů v oboru a radí mezinárodně působícím firmám v oblasti lékařských kanabinoidů.