CBD při úzkosti

Může CBD účinně snižovat úzkost?

Ano, kanabidiol (CBD) může za určitých podmínek prokazatelně snižovat akutní stavy úzkosti – zejména při sociální úzkostné poruše (SAD) nebo výkonové úzkosti při zkouškách. V několika placebem kontrolovaných studiích na lidech bylo prokázáno, že jednorázové dávky 300 až 600 mg orálního CBD mohou vyvolat významné anxiolytické účinky.

Tento účinek je primárně zprostředkován:

• modulace limbického systému (např. amygdala, hippocampus),
• nepřímá aktivace 5-HT1A receptorů (serotoninový systém),
• a zesílení anandamidu, tělu vlastního endokanabinoidu, který působí uklidňujícím způsobem.

Důležité: Účinek závisí na dávce, vykazuje U-tvarovou závislost a při velmi nízkých dávkách (<100 mg) se spolehlivě neprojevuje.

 Jaké typy úzkostných poruch lze léčit CBD?

Současné studie naznačují, že kanabidiol (CBD) může zejména při akutních, situačních a sociálních úzkostech vyvolat anxiolytické účinky. Důkazy o účinnosti se však liší podle typu úzkosti:

CBD má nejlépe podložený účinek při sociální úzkosti a akutním stresu. U chronických úzkostných poruch jako GAD nebo PTSD existují náznaky účinnosti, ale zatím neexistují široce platné důkazy. Pro panickou poruchu nebo obsedantně-kompulzivní poruchu chybí spolehlivé studie na lidech úplně.

Jak CBD působí na centrální nervový systém při úzkosti?

Kanabidiol (CBD) nepůsobí v centrálním nervovém systému přes klasické anxiolytické receptory jako benzodiazepiny, ale přes složitou síť neurobiologických cílových struktur, včetně serotoninergního systému, endokanabinoidního systému (ECS) a relevantních neurotransmiterových receptorů zapojených do reakcí na úzkost a stres.

CBD nepůsobí v centrální nervové soustavě sedativně, ale reguluje. Stabilizuje emoční rovnováhu modulací serotoninu, anandamidu a neuronálních okruhů zpracování úzkosti. Tyto mechanismy se výrazně liší od klasických anxiolytik jako benzodiazepiny.

• Zvýšení hladiny serotoninu přes 5-HT1A → anxiolytický efekt
• Zvýšení anandamidu inhibicí FAAH → stabilizace endokanabinoidního systému
• Desenzibilizace TRPV1 → snížení neuronální přehnané excitace
• Snížení aktivity amygdaly → menší reakce na sociální hrozby

Kdy a jak by se mělo CBD proti úzkosti užívat?

Užívání kanabidiolu (CBD) proti úzkosti by mělo být cílené podle typu, závažnosti a délky trvání příznaků. Klinicky se rozlišuje:

• akutní, situační úzkost (např. strach ze zkoušky, strach z projevu)
• chronické úzkostné poruchy (např. generalizovaná úzkost, sociální fobie, PTSD)

Dávka a čas podání jsou rozhodující pro účinnost. Účinek nastupuje různě rychle podle formy podání a individuální rychlosti metabolismu.

Které studie potvrzují účinek CBD na úzkost?

Systematická analýza kvalitních studií ukazuje, že kanabidiol (CBD) má slibný anxiolytický potenciál, zejména při sociální úzkostné poruše (SAD), posttraumatické stresové poruše (PTSP) a obecných symptomech úzkosti. Ve většině studií byly podávány jednorázové dávky mezi 300 a 600 mg CBD orálně, méně často i po delší dobu (až 6 měsíců). Byly zaznamenány významné snížení úzkosti, kognitivních poruch a vegetativních stresových reakcí ve srovnání s placebem.

Několik randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) – např. od Zuardi et al. (1993), Bergamaschi et al. (2011) a Bolsoni Zuardi et al. (2022) – prokázalo akutní účinek CBD při sociální fobii a traumou vyvolané úzkosti. Funkční zobrazovací studie (např. Crippa et al.) dále potvrdily neurobiologické účinky v limbickém systému, zejména v amygdale a prefrontálním kortexu.

Dlouhodobá data pocházejí převážně z kazuistik a otevřených observačních protokolů. CBD bylo podáváno v dávkách mezi 100 a 800 mg/den s pozitivními účinky na sociální úzkosti, depresivní symptomy, poruchy spánku a zneužívání návykových látek (Berger et al., Laczkovics et al.).

Základní mechanismy účinku zahrnují částečnou agonizaci 5-HT1A receptorů, inhibici zpětného vychytávání anandamidu blokádou FAAH a modulaci limbických okruhů, což vede ke snížení stresu a zlepšení zpracování podnětů.

Klinický význam: CBD není v současnosti schváleným lékem k léčbě úzkostných poruch. Přesto dostupná data naznačují, že může být užitečné jako doplňková terapie pod lékařským dohledem u vybraných pacientů s terapií rezistentní nebo subklinickou úzkostí. Bezpečné užívání vyžaduje zejména při současném užívání benzodiazepinů nebo antidepresiv lékařský dohled, protože CBD inhibuje různé enzymy CYP450 a může tak ovlivnit hladiny jiných léků.

Závěr: Klinické studie o CBD při úzkosti jsou slibné, zejména u sociální úzkostné poruchy (SAD) a posttraumatické stresové poruchy (PTSP). Jsou však potřeba další rozsáhlé, placebem kontrolované dlouhodobé studie, aby bylo možné určit dávkovací vztahy, dlouhodobou bezpečnost a konkrétní terapeutická doporučení.

Je CBD bezpečný při sociální fobii nebo panických atakách?

Ano, kanabidiol (CBD) je považován za bezpečný a dobře snášený při sociální fobii, pokud je používán v kontrolovaných dávkách. Bezpečnost při panických atakách však není vědecky dostatečně prokázána, protože dosud neexistují randomizované studie na lidech – pouze data z experimentů na zvířatech a teoretické závěry. CBD je považován za bezpečný a dobře snášený při sociální úzkostné poruše (SAD) v dávkách až do 600 mg/den. Pro panické poruchy nejsou k dispozici platné studie na lidech. Terapeutické použití u úzkostných poruch je v současnosti off-label a mělo by probíhat pouze pod lékařským dohledem.

Poznámka: Použití CBD proti úzkosti je v zásadě off-label, protože žádný CBD produkt nemá schválení jako léčivo pro úzkostné poruchy – ani jako monoterapie, ani v kombinaci (ani Epidiolex®, který je schválen pouze pro epilepsii).

Jak dlouho trvá, než CBD působí při úzkostných stavech?

Účinek kanabidiolu (CBD) při úzkostných stavech nastupuje různě rychle v závislosti na formě podání, dávce a individuální farmakokinetice. Při akutních úzkostech, například situačním strachu z mluvení, studie ukazují účinnost během 30 až 90 minut – zejména po sublingválním nebo orálním podání jednotlivých dávek mezi 300 a 600 mg. V placebem kontrolované studii Bergamaschi et al. (2011) byla pozorována významná redukce sociální úzkosti již hodinu po užití 600 mg CBD. Také Linares et al. (2019) prokázali v podobném experimentálním uspořádání anxiolytický účinek s optimálním efektem asi hodinu po 300 mg CBD. U chronických úzkostných poruch, jako je generalizovaná úzkostná porucha (GAD), však účinek nastupuje později a projevuje se po kontinuálním užívání několik dní až týdnů. Shannon et al. (2019) zaznamenali při denním užívání 25–175 mg CBD snížení příznaků úzkosti u 79 % účastníků, přičemž první zlepšení nastala od třetího dne. Biologická dostupnost se výrazně liší podle formy aplikace: sublingvální kapky působí většinou během 15–45 minut, orální kapsle po 45–120 minutách, inhalační formy dokonce během několika minut – ty však nejsou medicínsky tolik etablované. Rektální čípky poskytují rychlé a rovnoměrné vstřebání při žaludečních potížích. Farmakokineticky je poločas CBD při orálním podání mezi 18 a 32 hodinami, maximální koncentrace v plazmě (Tmax) je dosažena přibližně za 1–2 hodiny. Shrnutí: Při akutní úzkosti může CBD působit do hodiny, u chronických stavů je potřeba pravidelné, více denní užívání pro stabilní anxiolytické účinky. Volba formy podání a individuálně přizpůsobená dávka jsou rozhodující pro terapeutickou účinnost.

Které CBD produkty jsou speciálně vhodné pro úzkost?

Pro podporu při úzkostných stavech jsou vhodné zejména CBD produkty s celkovým systémovým účinkem, které umožňují dostatečnou biologickou dostupnost a reprodukovatelné dávkování. V klinických studiích a pozorováních se nejlépe osvědčily sublingvální oleje a kapsle. Rozhodující není jen forma produktu, ale také koncentrace CBD, čistota, obsah THC a galenická kvalita. Při akutní úzkosti je vhodný rychlý nástup účinku, při chronické úzkosti rovnoměrné a stabilní uvolňování.

 Existují interakce s jinými léky proti úzkosti?

Ano – Kanabidiol (CBD) může farmakokineticky a farmakodynamicky interagovat s různými léky proti úzkosti, zejména ovlivněním enzymového systému cytochromu P450 (CYP450). To se týká mnoha psychofarmak, zejména benzodiazepinů, SSRI, SNRI a tricyklických antidepresiv. Interakce mohou vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám, zesílení účinku nebo změněnému profilu nežádoucích účinků. Klinicky významné je to především při vysokých dávkách CBD (>100 mg/den) nebo současném užívání více centrálně působících látek.

Co uživatelé říkají o svých zkušenostech s CBD při úzkosti?

Zkušenosti uživatelů s CBD při úzkostných poruchách jsou převážně pozitivní, avšak také nejednotné a nelze je srovnávat s randomizovanými studiemi. V online dotaznících, kazuistikách a pozorováních užívání popisuje mnoho postižených výrazné snížení úzkostných stavů, zejména u sociální fobie, generalizované úzkosti a symptomů vyvolaných stresem. Často uživatelé také uvádějí lepší kvalitu spánku, vnitřní klid, menší podrážděnost a méně panických pocitů. Současně existují i zpětné vazby o neúčinnosti při nízké dávce, zvýšené únavě nebo nedostatečné účinnosti u těžkých úzkostných poruch.

Zdroje

Zuardi, A. W., Cosme, R. A., Graeff, F. G., & Guimarães, F. S. (1993). Účinky ipsapironu a kanabidiolu na experimentální lidskou úzkost. Časopis psychofarmakologie (Oxford, Anglie), 7(1 Suppl), 82–88. https://doi.org/10.1177/026988119300700112

Bergamaschi, M. M., Queiroz, R. H., Chagas, M. H., de Oliveira, D. C., De Martinis, B. S., Kapczinski, F., Quevedo, J., Roesler, R., Schröder, N., Nardi, A. E., Martín-Santos, R., Hallak, J. E., Zuardi, A. W., & Crippa, J. A. (2011). Kanabidiol snižuje úzkost vyvolanou simulovaným veřejným vystoupením u pacientů s neléčenou sociální fobií. Neuropsychofarmakologie: oficiální publikace Americké společnosti neuropsychofarmakologie, 36(6), 1219–1226. https://doi.org/10.1038/npp.2011.6

Crippa, J. A., Derenusson, G. N., Ferrari, T. B., Wichert-Ana, L., Duran, F. L., Martin-Santos, R., Simões, M. V., Bhattacharyya, S., Fusar-Poli, P., Atakan, Z., Santos Filho, A., Freitas-Ferrari, M. C., McGuire, P. K., Zuardi, A. W., Busatto, G. F., & Hallak, J. E. (2011). Neurální základ anxiolytických účinků kanabidiolu (CBD) u generalizované sociální úzkostné poruchy: předběžná zpráva. Časopis psychofarmakologie (Oxford, Anglie), 25(1), 121–130. https://doi.org/10.1177/0269881110379283

O'Sullivan, S. E., Stevenson, C. W., & Laviolette, S. R. (2021). Mohl by být kanabidiol léčbou úzkostných poruch souvisejících s onemocněním COVID-19? Cannabis and cannabinoid research, 6(1), 7–18. https://doi.org/10.1089/can.2020.0102

van Boxel, R., Gangadin, S. S., Janssen, H., van der Steur, S., van der Vinne, L. J. C., Dortants, L., Pelgrim, T. A. D., Draisma, L. W. R., Tuura, R., van der Meer, P., Batalla, A., & Bossong, M. G. (2023). Dopad léčby kanabidiolem na funkční konektivitu v klidovém stavu, hladiny prefrontálních metabolitů a zpracování odměny u pacientů s nedávným nástupem psychotické poruchy. Časopis psychiatrického výzkumu, 163, 93–101. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2023.05.019

Berger, M., Li, E., Rice, S., Davey, C. G., Ratheesh, A., Adams, S., Jackson, H., Hetrick, S., Parker, A., Spelman, T., Kevin, R., McGregor, I. S., McGorry, P., & Amminger, G. P. (2022). Kanabidiol pro léčbu rezistentních úzkostných poruch u mladých lidí: otevřená studie. Časopis klinické psychiatrie, 83(5), 21m14130. https://doi.org/10.4088/JCP.21m14130

Bolsoni, L. M., Crippa, J. A. S., Hallak, J. E. C., Guimarães, F. S., & Zuardi, A. W. (2022). Účinky kanabidiolu na symptomy vyvolané vzpomínkou na traumatické události u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou. Psychopharmacology, 239(5), 1499–1507. https://doi.org/10.1007/s00213-021-06043-y

Mandolini, G. M., Lazzaretti, M., Pigoni, A., Oldani, L., Delvecchio, G., & Brambilla, P. (2018). Farmakologické vlastnosti kanabidiolu v léčbě psychiatrických poruch: kritický přehled. Epidemiology and psychiatric sciences, 27(4), 327–335. https://doi.org/10.1017/S2045796018000239

McGuire, P., Robson, P., Cubala, W. J., Vasile, D., Morrison, P. D., Barron, R., Taylor, A., & Wright, S. (2018). Kanabidiol (CBD) jako doplňková terapie u schizofrenie: Multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie. The American journal of psychiatry, 175(3), 225–231. https://doi.org/10.1176/appi.ajp.2017.17030325

Gaston, T.E., Bebin, E.M., Cutter, G.R., Liu, Y., Szaflarski, J.P. a program UAB CBD (2017), Interakce mezi kanabidiolem a běžně používanými antiepileptiky. Epilepsia, 58: 1586-1592. https://doi.org/10.1111/epi.13852

Iffland, K., & Grotenhermen, F. (2017). Aktualizace bezpečnosti a vedlejších účinků kanabidiolu: Přehled klinických dat a relevantních studií na zvířatech. Cannabis and cannabinoid research, 2(1), 139–154. https://doi.org/10.1089/can.2016.0034

Blessing, E. M., Steenkamp, M. M., Manzanares, J., & Marmar, C. R. (2015). Kanabidiol jako potenciální léčba úzkostných poruch. Neurotherapeutics : the journal of the American Society for Experimental NeuroTherapeutics, 12(4), 825–836. https://doi.org/10.1007/s13311-015-0387-1

Campos, A. C., Moreira, F. A., Gomes, F. V., Del Bel, E. A., & Guimarães, F. S. (2012). Více mechanismů zapojených do širokospektrálního terapeutického potenciálu kanabidiolu u psychiatrických poruch. Philosophical transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological sciences, 367(1607), 3364–3378. https://doi.org/10.1098/rstb.2011.0389

Zanelati, T. V., Biojone, C., Moreira, F. A., Guimarães, F. S., & Joca, S. R. (2010). Antidepresivní účinky kanabidiolu u myší: možná účast 5-HT1A receptorů. British journal of pharmacology, 159(1), 122–128. https://doi.org/10.1111/j.1476-5381.2009.00521.x

Shannon, S., Lewis, N., Lee, H., & Hughes, S. (2019). Kanabidiol při úzkosti a spánku: Velká sada případů. The Permanente journal, 23, 18–041. https://doi.org/10.7812/TPP/18-041

Linares, I. M., Zuardi, A. W., Pereira, L. C., Queiroz, R. H., Mechoulam, R., Guimarães, F. S., & Crippa, J. A. (2019). Kanabidiol vykazuje inverzní U-tvarovanou dávkovou odpověď v simulovaném testu veřejného vystoupení. Revista brasileira de psiquiatria (Sao Paulo, Brazil : 1999), 41(1), 9–14. https://doi.org/10.1590/1516-4446-2017-0015

Elms, L., Shannon, S., Hughes, S., & Lewis, N. (2019). Kanabidiol v léčbě posttraumatické stresové poruchy: Sada případů. Journal of alternative and complementary medicine (New York, N.Y.), 25(4), 392–397. https://doi.org/10.1089/acm.2018.0437

Schmiedhofer, P., Vogel, F. D., Koniuszewski, F., & Ernst, M. (2022). Cys-loop receptory na kanabinoidech: Všechny vysoko? Frontiers in physiology, 13, 1044575. https://doi.org/10.3389/fphys.2022.1044575